K-pop ; Povídky

Kapitola 4. - Přijdete na večeři?

Takže další kapitola je věnovaná pro ♣MiaMaknee♣ .... je to můj VIP čtenář...a taky si to zaslouží za super uža dokonalý komentář k předchozímu dílu....prostě děkuju <3 užijte si čtení :)

Heechul Taeminovy povyprávěl, co se dneska ve škole odehrálo. Povídal mu taky o něm a jeho bratrovi, o jejich dětství, sporech i odlišnostech. Taemin celou dobu napjatě poslouchal. „Páni a proč se teda Sungmin tolik změnil?“ zeptal se nakonec. „Jo, to kdybych věděl. Vůbec se mnou nemluví. Vlastně nemluví moc s nikým. Je pořád s těma svejma knihama. Já když si vzpomenu, jakej býval dřív. Rozhodně s ním byla větší sranda.“ „Tak třeba se mu něco stalo. Nezkoušel sis s ním někdy promluvit?“ „Ale jo, jenže on mě bere jako rozmazlenýho fracka. Nemůžu za to, že jsem od malička maminčin mazánek, nebo jo?“ zamrká Heechul svýma neuvěřitelně dlouhými řasami. Taemin se začal smát. Tenhle kluk to vždycky musí něčím zabít. Prostě komediant! Taemin se zadívá na oblohu, kde se pomalu začínají objevovat mraky, když v tom na něj přilítne hrst vody. „Chul, co to děláš?“ „Co bys tak asi řekl, že dělám?“ vyplázne Heechul jazyk a znovu na Taemina hodí vodu z fontánky, u které právě stojí. Taemin se ani nestihne vzpamatovat a už leží na zemi. Heechul si na něj obkročmo sednul a celého ho zmáčel. „Pff…pff…to je nefér, ani se nemůžu bránit.“ „Já nikdy nehraju fér“ vyplázl na něj Heechul jazyk. Po chvíli vstal a utíkal pryč. Pro jistotu, kdy by se Taemin rozhodl vrátit mu to. Tamík se za ním rozběhl.

Jonghyun se potřeboval nějak zabavit. Nádobí! Začal umývat a přitom si pobrukoval svou oblíbenou písničku. Najednou zvedl hlavu a podíval se z okna nad dřezem. Sungmin právě přicházel domů. A sám! Aniž by si to Jong přiznal, udělalo mu to radost. Ale dělal jakoby nic a dál se věnoval odstraňování mastnoty z pánvičky. Asi po půl hodině domů dorazil Taemin a byl celý zmáčený. „Bože, Taemin, co jsi vyváděl?“ zeptal se ustaraně. Taemin udýchaně odpověděl: „Já? To Heechul. Úplně mě zřídil! A nevěřil bys, jak rychle umí utíkat! “ Jonghyun se začal smát….zdá se mu to, nebo se to mezi Taeminem a Heechulem ubírám trochu jiným směrem…?? „Běž se převlíknout! Ještě nastydneš a táta mě zabije! “ nakázal mu Jong. „Rozkaz kapitáne!“ odploužil se Taemin do koupelny. Když se vrátil z koupelny, našel Jonghyuna jak spí na sedačce. Přikryl ho dekou a zvedl telefon, který právě začal zvonit. Táta! Normálně zvedal všechny telefony od otce Jonghyun, ale Taemin ho nechtěl budit. „Ahoj tati, tady Taemin.“ „Ahoj Taemi, copak je s Jongem? “ „Nic se neděje, usnul.“ „Aha a co? Jak se daří?“ „Myslím, tati, že tohle je nejlepší místo, které jsme navštívili. Představ si…“ „Promiň, musím končit. Povyprávíš mi to později, ano?“ „Dobře tati…opat…“ píp…píp…píp zavěsil! Taemin sklopil hlavu a začal tiše vzlykat… Jeho vzlyky probudili Jonghyuna. „Taemin, copak se děje?“ zeptal se starostlivě. „Nic, jen volal táta. Asi se má dobře…..“ Jonghyun ho objal. „To bude dobré. Jsem tu s tebou a vždycky budu. A navíc teď máš ještě Heechula.“ mrknul na něj Jonghyun. Taemin se musel usmát. Jeho první kamarád. Posledního měl ve 3. třídě. Jmenoval se Minho. Trávili spolu veškerý čas. Vzpomíná si, že když odjížděli, oba moc plakali a slíbili si, že se ještě uvidí. Bohužel to nikdy nevyšlo. Ale teď má Heechula. Najednou si vzpomněl. „Jonghyun, jsme dneska zvaní k Heechulovi na večeři.“ Jong se zarazil. Večeře u Heechula, to znělo jako skvělý nápad. Rád pozná jeho rodiče. Jen kdyby tam nebyl, SUNGMIN….